Čekání na velkou vodu (a na Godota)

22. září 2016 v 16:55 | Iveta |  Co se vám honí hlavou?
Pokud alespoň jednou za uherský rok vyjdete mezi lidi a minimálně jedním očkem se občas podíváte na to, co lidé kolem vás nosí za oblečení, zákonitě jste na tento trend už museli narazit. Krátké kalhoty. Spolu s kofeinem, sportovními podprsenkami a opravami pravopisu ve wordu je považuji za jeden z nejlepších vynálezů lidstva. Slečny, dámy i pánové odhalují kotníky, jako by to byl národní sport, a já se nadšeně přidávám k davu vyznavačů tohoto stylu oblékání.


Když Noe očekával povodeň, postavil archu. Dnešní čekání na velkou vodu se projevuje hlavně ve zkracování délky nohavic. Což je vskutku záblesk lidské geniality, protože to řeší hned několik problémů najednou. Problémů, které až doposud nebyl nikdo ochotný řešit.

Pamatujete, jak jste v páté třídě nosili zvonáče až na zem? Jak jste si na ně šlapali patou, dokud v riflích nebyly ty správné díry, které vám potom rodiče nemilosrdně zašili? Jak jste trpěli při sebemenším deštíčku, protože ty nasáklé nohavice vám pleskaly kolem lýtek a byla vám zima? Vážně, jestli se někdy zvonáče vrátí, dobrovolně se zastřelím.
A pro ty z nás, co neměří zrovna metr šedesát, je nošení krátkých kalhot požehnáním. Jako by se všechny obchody na světě spikly a předpokládaly, že když je člověk vysoký, nechce vypadat dobře. Sehnat dost dlouhé kalhoty, aby mi nečouhaly ponožky z tenisek, býval celkem horor. Ohrnutá gaťata znamenají, že už tím martyriem kupování dostatečně dlouhých kalhot nemusím nikdy víc procházet. Zkrátka si koupím "regular" a voilá, jsem moderní žena v ležérních riflích nad kotníky.

Některé trendy zkrátka přijdou v ten pravý čas. Třeba tenisky k úplně čemukoliv a úplně kamkoliv, to je jeden z mých oblíbených výmyslů současného módního průmyslu. Samozřejmě bych si je nevzala do opery, ale k letním šatům jsou boží. Nosila jsem to tak vždycky, ale teď… teď je to konečně opravdicky IN.

Jen konec bokovek mohl přijít o chloupeček dřív. Moje ledviny mi dodnes zazlívají kombinaci bokovek, krátkých triček a absenci košilky. Díky bohu za to, že nemám postavu na crop topy. Moje ledviny by mě asi zabily!

Mějte se a smějte se. Jo a svobodu kotníkům!!!
(a smrt seminárkám!)
Iveta
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bobouš Bobouš | E-mail | Web | 16. listopadu 2016 v 17:07 | Reagovat

Já si zas pamatuji, že když jsme jako malí nosili krátké kalhoty (po sousedech, sourozencích, příbuzných), tak se nám za jejich délku spolužáci smáli. Stejně jako se nám smávali za brýle, které jsou teď módní doplněk. Jen za ty beďary se smějou všichni pořád.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama